Co mám rád na ženách
Tohle cosi píši čas od času už mnoho let a pravidelně končí v koši hned, jakmile si to po
sobě přečtu. Jenže dneska mám prostě a zkrátka tvořivou a nechci psát o BDSM přímo, jen
tak zlehka zavadit. Konec konců jen si to přiznejme pánové, vždyť co nás víc v našich
životech inspiruje a pohání kupředu než ta část lidstva, o které víme zejména to, že má prsa
a že ji kdysi kdesi jakýsi mentálně zaostalý panic nazval slabším pohlavím. Pokud jste na
předchozí otázku odpověděli něco jako svíčková se šesti, nebo nedej bože dokonce Hip Hop
pak jste divný úchyl, jak by řekla jedna moje bývalá paní sousedka.
1. Ženy byly kdysi kýmsi odborně navrženy tak, aby z nich ta druhá část lidstva na potkání
lezla po zdi. Jsou-li jsou oblečené tak je to občas v některých případech doslova. Oblečení
má údajně sloužit k ochraně před nepřízní podnebí, zimou a hadími uštknutími. To je ovšem
nepravda záměrně šířená západoevropskými rozvědkami za účelem rozšíření celosvětového
matriarchátu. Ve skutečnosti slouží ženské oblečení zejména k matení mužských smyslů. No
schválně pánové – kolikrát jste vešli nosem do pouličního svítidla či do stěny, prošla – li
kolem slečna v šortkách či šatičkách? Je to jednoznačně tím oblečením, pokud by
standardně žádné neměly byli bychom všichni zvyklí a docházelo by k mnohem menšímu
počtu nebezpečných úrazů a dopravních nehod.
2. Ženy jsou jakési přirozené turbodmýchadlo. Nevím, jestli to tak mají i ostatní, ale já,
pokud jsem single mám cca polovinu energie oproti stavu, kdy jsem zadán. Jakmile jsem
single nic se mi nechce, baví mne pouze vaření, čtení a mám tendence prospat všechen
volný čas. Jakmile mi ovšem vletí do života nějaké to ženské stvořeníčko jsem najednou k
neutahání, chodím na výlety, do divadla a občas i do společnosti. Ovšem ve společnosti
zpravidla číhá nekalá konkurence, takže všeho s mírou.
3. Ženy jsou naprosto nevyčerpatelná studnice podnětů, evidentně jedním z úmyslů jejich
designéra bylo zabezpečit potomkům Adamovým dostatek podnětů chránících méně
chápavou část lidstva před vypuknutím Parkinsonovy choroby. Býti šťastně zadán je totiž
něco jako mít v ruce Rubikovu kostku ze které kdosi odstranil všechny barvy a kterou musíte
složit správně aby neexplodovala. Nálož uvnitř je navíc časovaná, display není vidět a v
návodu stojí psáno pouze – protože proto. Čínskými znaky. Kdokoli tohle přežije do stáří
musí míti mozek vycvičen natolik, že choroba pana Parkinsona při jeho spatření zaječí a
uteče do Bruselu.
4. Žena rozhodně nemůže býti hračkou, neboť kdo kdy viděl, aby se hračkami nesmělo
prvních 15 let vůbec hrát a následně ještě dalších 15 let trvalo, než je to hraní začne
doopravdy bavit? Kdepak, žena jako dobré víno, které s léty chutná lépe a lépe a je potom
velice těžké to s ním nepřehnat – což způsobuje strašlivé bolení hlavy doprovázené
prázdnými kapsami.
5. Žena je velice příjemná na dotek a již z výroby je stvořena zejména ze samých hladítek,
mačkátek, štípátek, dále několika žižlátek, jednoho kníkátka doplněného neurčitým
množstvím ječítek. Proto je fyzicky nemožné, aby svého muže někdy omrzela. Prvotní
průzkum totiž trvá tak dlouho, že se našené jééé co to je pomalu mění na tohle tu ale včeranebylo? Změna obyčejně přichází poměrně záhy, už tak po 20 letech výzkumného procesu jeobyčejně potřeba začít se stejným subjektem vědecký výzkum od znova.
6. Žena nemůže býti nikdy tělesně nedokonalou. Je li žena špatně krmena připomíná
hudební nástroj, je li krmena jak náleží všechny hračky na ní vyrostou a poskytují více
radosti.
7. Výše uvedené fakty vědecky dokazují, že žena je to jediné, čím se má na téhle planetě
vůbec cenu zabývat, jelikož po štrůdlu se tloustne a kočky neumí vařit svíčkovou.