Friendzone

Dnes bych se rád trochu zamyslel nad evergreenem snad každé diskuse o vztazích mezi dvěma lidmi opačného pohlaví / jestli tenhle problém existuje i u homosexuálů netuším / v každé zemi, kde jsem doposud žil. Jedná se tzv. friendzone či friend zone /skurwiony Amerikański skurwiel dle kolegy Janusze /, vídám to psáno oběma způsoby takže neplýtvám časem na to abych zjistil co je správně, jazyková logika napovídá výraz jednoslovný, ovšem hledejme u Germána logiku, že ?

Pro šťastné jedince, kteří se tímto jevem ještě nesetkali za friendzone považuji onu nevítanou situaci, kdy se člověk snaží všemožně obloudit kýženého potenciálního partnera/ku a dotyčný/á místo partnerství nabídne přátelství. Nebo jak se říká u nás doma na jihu : Ponúknuť priateľstvo človeku , ktorý chcel lásku je jako povedať dieťaťu zdochol ti pes, ale môžeš si ho nechať. Dále bude třeba definovat ostatní pojmy a to kamarád/ka , partner/ka

, já to v tomhle směru chápu relativně jednoduše – kamarád/ka je pro mne kdokoli bez rozdílu pohlaví , s kým si rád povídám a trávím čas a při tom splňuje jednu zásadní podmínku – nikdy toho dotyčného či dotyčnou nechci vidět bez oblečení , zkrátka pro mne není ani potenciálně sexuálním objektem. Partnerka je pro mne vlastně kamarádka ,která nesplňuje první a poslední bod – na pohlaví záleží a chci ji vidět nahou , ideálně neustále.

Friendzone je věc přenesená k nám z USA , což taková zemička za oceánem obydlená morbidně obézními lidmi , kteří jsou tak tlustí , že musí brát podporu jelikož nemohou chodit a tudíž ani pracovat , potom lidmi kteří morbidně obézní nejsou ,ale zase považují za úspěch pokud se vůbec naučí číst a psát . Naštěstí se odtamtud příliš necestuje , Američané schopní samostatného pohybu totiž neovládají na slušné úrovni zpravidla ani svůj vlastní jazyk , takže se nikde nedomluví a navíc pokud se jich zeptáte na světové strany , obvykle odpoví něco jako jako : no to sou ty čtyry ééé Kanada, Mexiko a východ. Friendzone je moderní název pro situaci, která nastává odpradávna všude, kde se lidé snaží nějak spárovat dohromady. Jeden nebo jedna se snaží , čechrá peříčka a předvádí se , leč vytouženého cíle jaksi nedosahuje protože : víš jsi strašně fajn, ale já tě vidím jako kamaráda/ku. A je to, konec nadějí, šlus. Stávalo se to vždycky, jenže dokud to kdosi nepojmenoval , nebyl to takový fenomén. Jeden si zkrátka, nechceš, nechtěj tvoje ztráta, skončíš s alkoholikem nebo fotbalistou a pak si to budeš na starý kolena vyčítat. Pánové měli důvod se opít s kamarády, slečny pomluvit toho kurevníka s kamarádkami a všechno bylo fajn. Ovšem potom to někdo pojmenoval a vznikl fenomén. Jakmile má takový jev jméno, lidé mají okamžitou tendenci si ho zaškatulkovat a dát mu pravidla. Obvykle pravidla chaotická na kterých se neshodnou ani dva a dva. Následkem toho vznikají konflikty kvůli tomu aby nebyly příště hádky. Je to takový průvodní rys obecné šílenosti lidské povahy. Dnes pokud člověk sleduje diskuse na BDSM ,ale i vanilkových seznamkách se celá spousta lidí ,zejména ženského pohlaví, předhání kolik skalpů nasbírá do svého friendzone rance. Zdá se to být jeden z moderních prvků na základě kterých se určuje sociální status dotyčné osoby , jako třeba povinnost mít ájfoun a být hlasitě a veřejně co nejvíc hejtfrý a vejgn … Začínám být rád , že jsem asociál , protistátní živel , úchyl a k tomu mi bude 40 takže na dnešní poměry jsem společensky mrtev . Opravdu nevím , jak dneska ti mladí zvládají všechny ty nutné hlouposti a ještě k tomu neustále vyrábí další perly, moje hlava to zkrátka nebere . Osobně totiž friendzone zpravidla jednoduše přejdu , nám škaredým se to zkrátka děje , jen to nabízené kamarádství principiálně odmítám , jelikož jak jsem již psal výše, kamarádka je pro mne výhradně osoba , kterou nechci vidět nahou , natožpak pokousat či svázat, že. Problém v téhle oblasti se mi začal vyskytovat někdy na jaře loňského roku . Tehdy se mi totiž začalo dít něco co nikdy předtím , nelovil jsem , byl jsem loven a jelikož to byla zkušenost nová , neuměl jsem se k tomu zpočátku postavit. Tak se mi stalo , že jsem celkem 3 slečnám řekl místní oblibu promiň ,ale byl bych raději , kdybychom zůstali kamarádi… Ve všech 3 případech následovalo něco mezi zemětřesením a atomovou válkou , ta poslední mi píše nadávací zprávy už druhý týden. Nějak to neumím pochopit , přece není nikdo povinen mít rád jinou osobu jen proto , že dotyčná osoba má zájem? Za jednu z nejhorších věcí v seznamovacím procesu považuji předstírání citů či dávání falešných nadějí , s lidskými city si člověk zkrátka nehraje. Proto pokud vím, že jinak sympatickou slečnu nebudu mít nikdy rád / třeba proto, že vypadá jako můj dědeček , nebo nechce mít děti / tak jí to řeknu jak nejšetrněji to zrovna svedu dříve , než do toho stihnou spadnout nějaké city . Jenže to vypadá tak , že už třetí osoba na mne ječela , že muž tohle ženě udělat nesmí , zatímco žena muži ano . Tohle snad ani chápat nechci , pokud je to pravidlo budu ho ignorovat stejně jako jakoukoli gramatiku vytvořenou po tom co jsem vyšel ze školy.

Na závěr otázka na čtenáře a zejména čtenářky : Co si o tom myslíte ? Je to jeden z fenoménů dnešní doby, nebo jen nafouknutá bublina lidí zblbnutých internetem ? Jaký je váš názor na dávání žen do friendzone?

Publication author

offline 5 měsíců

englishteacher

7

Comments: 1Publics: 27Registration: 16-09-2018